Štěpení není jen odborný pojem z psychoanalytických učebnic. Podle Martina Galbavého jde o mechanismus, který nás provází od raného dětství a pomáhá malému dítěti vyrovnat se se světem, kterému zatím nerozumí a který je pro něj plný ohrožujících podnětů. Dítě si zkušenosti třídí na dobré a špatné, protože je zatím neumí propojit do jednoho celku.
Jinak je tomu ve chvíli, kdy dítě dlouhodobě žije v prostředí fyzického, psychického nebo sexuálního násilí. Tehdy se jeho mysl může nevědomě štěpit do té míry, že vznikají oddělené části prožívání. Pokud se je nepodaří propojit, může se rozvinout disociativní porucha identity, se kterou lidé někdy žijí roky, aniž by o ní věděli.
V rozhovoru, který vedla Klára Kučerová, Galbavý vysvětluje tyto složité procesy srozumitelně, s pomocí příkladů z běžného života i z filmu. Vyšel 12. srpna 2026 v magazínu Reportér a celý je dostupný pro předplatitele.
Přečíst rozhovor v Reportéru →
Jak komplexní trauma a strukturální disociace fungují v praxi, rozebírá také náš webinář Terminátor: Terapeutické myšlení o ukradeném dětství.
