TRPY s.r.o. ve spolupráci s Prague Independent Group a Institutem pro psychoterapii dětí a rodičů (IPDAR) otevírá druhý běh postgraduálního vzdělávání v psychodynamické terapii dětí, dospívajících a rodičů.

Výcvik je určen odborníkům, kteří chtějí rozvíjet hlubší porozumění dětskému vnitřnímu světu a hledají dlouhodobé psychodynamické vzdělávání propojující teorii, klinickou zkušenost, supervizi a osobní reflexi.

Program je zaměřen na práci s dětmi, dospívajícími a rodiči a je veden zkušenými terapeuty s dlouholetou klinickou i pedagogickou praxí. Účastníci během výcviku získají hlubokou orientaci v psychoanalytické teorii a psychodynamickém porozumění dětskému vývoji i psychopatologii. Výcvik se věnuje širokému spektru dětského prožívání a psychických obtíží – od vývojových traumat a poruch attachmentu přes neurodivergenci až po disociativní či psychosomatické projevy.

Zvláštní důraz je kladen na schopnost propojovat teoretické poznatky s konkrétní klinickou praxí. Významnou součástí výcviku je dlouhodobá supervizní práce, která účastníkům umožňuje rozvíjet schopnost porozumět terapeutickému vztahu, přenosovým a protipřenosovým procesům i vnitřnímu světu dítěte a rodiče.

Součástí výcviku jsou také čtecí semináře zaměřené na práci s klasickými i současnými psychoanalytickými texty. Účastníci se učí rozvíjet schopnost klinického přemýšlení, porozumění nevědomým procesům a propojování teorie s terapeutickou zkušeností.

Nedílnou součástí výcviku je vlastní aktivní práce v mezidobí mezi víkendovými setkáními, která spočívá v dlouhodobé observaci a reflexi observace konkrétního dítěte (Young Child Observation). Pozorování malého dítěte je rozšířením Tavistockého modelu Infant observation a nabízí jedinečnou přípravu na klinickou práci a práci s dětmi. Umožňuje prohloubit poznatky, které účastníci během výcviku získávají, učit se z vlastní zkušenosti a přemýšlet o tom, co se děje pod povrchem. Součástí programu jsou také průběžná on-line setkání zaměřená na podporu a reflexi observace.

Specifickou oblastí výcviku představuje spolupráce s rodiči, která je chápána jako svébytná disciplína odlišená od vlastní terapie dítěte. Výcvik se zaměřuje na porozumění rodinné dynamice, vztahovým vzorcům a schopnosti terapeuticky pracovat s rodičovskou nejistotou, konfliktem či traumaty.

Sebezkušenostní část výcviku navazuje na probíraná teoretická témata tak, aby účastníci odcházeli s hlubším porozuměním vlastnímu prožívání a tomu, jak může ovlivňovat jejich terapeutickou práci. Výcvik klade důraz nejen na porozumění dítěti, ale také na schopnost terapeuta reflektovat vlastní emoční reakce a využívat je jako důležitý zdroj klinického porozumění.