Vážené kolegyně, vážení kolegové,
srdečně vás zveme na pátý ročník konference o terapii dětí. Tentokrát se budeme věnovat fenoménu otcovství. Role otce prochází v současné společnosti dynamickou proměnou – od tradičních modelů až po nové formy zapojení do výchovy a péče. Jak ovlivňuje přítomnost nebo absence otce, to, jak naplňuje svoji roli a jak si ji představuje a jaký s ním máme vztah náš vývoj? Jak je otec reprezentován ve fantazii dětí tam, kde se s ním nesetkávají v míře nebo podobě, kterou by potřebovaly? Jaká je role otců ve vztahu k matkám?
Často mluvíme o významu role matek ve vývoji dětí a někdy se tak maminky mohou cítit odpovědné za všechno dobré i zlé v životě svých dětí. V rozhořčení se někdy mohou ptát: „A co otec?“ Právě o tom bude naše konference.
Konáme ji i s vědomím malého zastoupení mužů v našem vlastním oboru, ale také například v oborech, jako je školství a v dalších.
Tato konference se koná v roce, kdy si připomínáme významné jubileum Sigmunda Freuda. Právě jeho pohled na postavu otce položil základy moderního uvažování o autoritě, identifikaci a vývoji osobnosti. Chceme prozkoumat, co z freudovského odkazu zůstává v dnešní době živé a jak se téma otcovství zrcadlí v našich terapeutických pracovnách.
Budeme se však zabývat i aktuální rolí otců ne v pracovnách, ale na válečném poli a tomu, jaký to má vliv na děti. O svojí praxi s terapeutickou práci s dětmi ve válce bude přednášet vzácná a vážená hostka Liudmyla Baletska
Pro koho je konference určena? Ačkoliv je program primárně zaměřen na odbornou veřejnost z řad psychoterapeutů, rádi mezi námi přivítáme také:
- Psychology a psychiatry.
- Sociální pracovníky.
- Pedagogy a vychovatele.
- Všechny pomáhající profesionály, kteří se ve své praxi setkávají s dětmi a rodinami.
Hlavní tematické okruhy:
- Postava otce v proměnách času: Od Freuda k dnešku.
- Absentující otec a jeho vliv na vývoj dítěte.
- Nové podoby otcovství a dynamika současné rodiny.
- Klinické kazuistiky: Otec v přenosu a protipřenosu.
Přijďte s námi sdílet zkušenosti a podněty z vaší praxe v atmosféře vzájemného obohacení.
Program
Pátek 27. listopadu 2026
| 13.00 – 14.00 |
registrace |
| 14.00 – 14.15 |
úvodní slovo |
| 14.15 – 15.00 |
Markéta Kavale |
| 15.10 – 15.55 |
Lenka Očková |
| 15.55 – 16.10 |
přestávka |
| 16.10 – 16.55 |
Martin Galbavý |
| 17.00 – 18.00 |
malé skupiny |
| 18.00 |
klavírní recitál |
Sobota 28. listopadu 2026
| 9.00 – 9.45 |
Miklós Csémy |
| 9.55 – 10.40 |
Liudmyla Baletska |
| 10.40 – 10.55 |
přestávka |
| 10.55 – 11.55 |
malé skupiny |
| 11.55 – 13.30 |
přestávka na oběd |
| 13.30 – 14.15 |
Oľga Šupalová |
| 14.25 – 15.10 |
Peter Pöthe |
| 15.10 – 15.25 |
přestávka |
| 15.25 – 16.10 |
Karel Flaška |
| 16.00 – 17.30 |
velká skupina |
| 17.30 – 17.40 |
rozloučení |
Anotace přednášek
Přednáška
Táta není doma?
Autor se pokouší na příběhu Odyssea popsat prožívání dítěte vyrůstajícího bez otce. Bude se zamýšlet nad tím, jakou roli ve vývoji Telemacha hrály fantazie a očekávání návratu ztraceného otce krále a partnera jeho matky. Co nakonec přinesl jeho vytoužený i obávaný návrat? Co musela Penelope a Odysseus naplnit, aby se jejich syn nakonec mohl stát králem? Autor bude hledat odpovědi na otázku, proč je jednou nejoblíbenějších kategorií na pornografických serverech „MILF“ (mothers i like to f+ck) a jak jsou rozvedení otcové reprezentovaní v myslích svých synů a dcer.
MUDr. Peter Pöthe
Psychoanalyticky orientovaný psychiatr a psychoterapeut, autor 4 monografií. Psychoterapii dětí se věnuje od roku 1995, zakládající člen a jednatel IPDAR, vede výcviky v ČR a SR.
Přednáška
Když dítě nesmí milovat (svého otce)
Co se děje ve vnitřním světě dítěte, když láska k jednomu rodiči znamená zradu druhého?
Příspěvek se zaměří na situace, v nichž dítě ztrácí svobodu prožívat a vyjadřovat vlastní vztah k rodičům. Zákaz milovat nemusí být vysloven. Může se skrývat ve smutku rodiče, jeho mlčení, znehodnocujících poznámkách nebo v nevědomém očekávání, že dítě potvrdí jeho bolest a přikloní se na jeho stranu. Dítě pak může potlačovat svou náklonnost, přebírat cizí pohled na druhého rodiče nebo se vzdávat vlastních potřeb, aby uchovalo vztah s tím, koho prožívá jako zraněného a potřebného.
Budeme zkoumat psychickou cenu těchto konfliktů loajality a způsoby, jimiž se v nich proplétají láska, agrese, vina a potřeba zachovat vztah.
Mgr. Martin Galbavý
Psychoanalyticky orientovaný psychoterapeut specializující se na práci s dětmi a rodinou. Přednáší na katedře psychologie FF UK Praha, šéfredaktor časopisu Aplikovaná dětská psychoanalýza.
Přednáška
Mezi Télemachem a Oidipem
Klinická praxe jakoby stvrzovala krizi moderního otcovství obvyklou nepřítomností otce v našich ordinacích. Otec se vytratil, hledá se, čeká se na něj, touží se po něm. Jeho nezvyklá přítomnost však často nenabízí obraz otce vítaného, nýbrž otce vystaveného palbě – někdy zjevně a jindy pro samotné zúčastněné téměř neslyšně a přece probíhající. Mnohovrstevnaté zkušenosti absence, návratu a přítomnosti otce lze porozumět pouze díky udržení napětí mezi strukturami Télemachova a Oidipova komplexu.
Mgr. Karel Flaška, CPsychol Psycholog
Psycholog s dlouholetou diagnostickou i terapeutickou praxí. Člen Britské psychologické společnosti a Prague Independent Group. Navštěvuje semináře na Institute of Psychoanalysis v Londýně.
Přednáška
Otázky, které jsme přestali klást
Příspěvek se věnuje otázkám, které si stále neklademe – nebo které se mohou jevit jako určitý „luxus“, když mluvíme o zkušenosti ukrajinských dětí během války. Když se naše pozornost soustředí především na bezpečí a přežití, mohou nám unikat méně nápadné, ale významné proměny v každodenním životě dětí.
Prostřednictvím několika klinických případů se zaměřím na nepřítomnost otce – fyzickou, emocionální i symbolickou – a odtud přejdu k širšímu kontextu, v němž dnes ukrajinské děti vyrůstají.
Jedním z paradoxů tohoto kontextu je výrazná vizuální přítomnost mužů, kteří jsou zároveň často fyzicky nepřítomní v každodenním životě dětí. Mužské postavy jsou všude – ve vojenských uniformách, na billboardech, ve zprávách, na fotografiích, při videohovorech i ve veřejném prostoru. Skutečný otec však může v každodenním životě dítěte chybět.
Liudmyla Baletska, Ph.D., Užhorodská národní univerzita (Ukrajina)
Liudmyla Baletska je ukrajinská psycholožka, výzkumnice a docentka katedry psychologie Užhorodské národní univerzity. Ve své klinické a výzkumné práci se věnuje především dětem a rodinám vystaveným závažné životní zátěži, dětské psychoonkologii, traumatu a psychosociálním dopadům války. Od začátku ruské invaze se podílí na programech psychologické podpory dětí, rodin, zdravotníků a válečných veteránů. Ve své současné práci se zaměřuje mimo jiné na zkušenost ukrajinských dětí vyrůstajících ve válce a na proměny rodinných vztahů, které dlouhodobá válka přináší.
Přednáška
Odraz nepřítomného otce, cesta od neexistence k obrazu
Jedním z ústředních témat psychoanalytického přemýšlení je otázka základních skutečností, s nimiž se lidská mysl musí postupně setkat, zápasit s nimi a přijmout je, aby mohla růst. Roger Money-Kyrle hovoří o „basic facts of life“ základních skutečnostech života, které nejsou pouze poznávány, ale musí být psychicky zpracovány a začleněny do vnitřního světa.
Co se však děje, když jeden ze základních stavebních kamenů chybí? Co když v základním uspořádání jedna, dva, tři – dítě, matka, otec, jeden člen není pouze nepřítomný, ale jako by vůbec neexistoval? Jak si dítě vytváří představu otce, který nemá své místo v jeho zkušenosti ani ve vnitřní gramatice jeho světa? A může vzniknout obraz někoho, kdo v psychické realitě dítěte dosud nebyl?
Příspěvek vychází z klinické práce s jedním dítětem a sleduje způsoby, jimiž se neexistující otec vtiskává do vnitřního světa a mysli dítěte. Jak se jeho neexistence může jakoby prvně objevit v terapeutickém vztahu, hře a fantazii. Neusiluje o obecnou odpověď ani o vytvoření další teorie otcovské absence. Nabízí jeden konkrétní klinický příběh jako prostor pro společné přemýšlení o tom, jak se v dětské mysli může rodit reprezentace někoho, kdo v ní původně neměl své místo.
Lenka Očková
Vystudovala psychoanalytickou psychoterapii pro děti a dospívající na Tavistock Clinic ve Velké Británii, kde také dlouhá léta pracovala na klinikách pro děti a rodinu. Působí v soukromé praxi, je kandidátkou psychoanalytického výcviku České psychoanalytické společnosti a ve výcviku Parent Infant Psychotherapy, která pracuje s rodiči a miminky od narození. V přednáškové činnosti se věnuje postkleiniánské teorii a práci s malými dětmi. Vede semináře observace a work discussion groups.
Přednáška
Ve jménu otce… si půjdu vlastní cestou.
Jméno otce (Nom du père) je podle Jacques Lacana symbolickou funkcí narušující vztah matky a dítěte. Dítě začne toužit po něčem jiném novém vně rodiny, což představuje zásadní změnu v jeho psychické organizaci. Ke změně dochází díky přechodu od imaginárního k symbolickému řádu, který reprezentuje systém jazyka, kultury a zákona obecně.
Nejen o tomto však bude autorčin příspěvek, jak je patrno ze samotného názvu.
PhDr. Markéta Kavale
Soukromá psychoterapeutická praxe od roku 1992. Absolvovala studijní pobyt v Paříži, Hopital Avicenne – Service de Psychopathologie de l’Enfant et de l’Adolescent (prof. Philippe Mazet a Serge Lebovici), Universita Paris V., X. a XIII., Centrum A. Bineta.
Přednáška
Reprezentace chybějícího otce ve snech, prožívání a terapii
Nepřítomný otec je zpřítomňován ve snech a fantaziích dítěte jako objekt prožívání. Absenci přítomné postavy otce nahradí dítě ve svém vnitřním světě fantazií o tom, kdo není. Otce si představuje jako někoho, kdo s ním chce být a nemůže, někoho, kdo ho opustil a zanevřel, nebo dokonce jako někoho, kdo mu cíleně ublížil a koho nadále vnímá jako ohrožení. Ve vývoji takové fantazie nejsou jen součástí narativního příběhu dítěte, jsou zdrojem pocitu vlastní hodnoty nebo znehodnocení a stávají se součástí jeho identity a způsobu, jakým se vztahuje k druhým. Co se stane, když se tyto vědomé i nevědomé fantazie o otci setkají s reálným terapeutickým vztahem? V tom se terapeut stává nejen posluchačem, svědkem, pozorným profesionálem, ale v rámci terapeutického vztahu také představovaným a vytouženým otcem. Střet fantazií a reality v bezpečném rámci terapeutického vztahu nabízí možnost opustit dosavadní (dětské) představy o sobě i rodičích a objevovat, kým vlastně jsem.
Mgr. Miklós Csémy
Terapeut zaměřený na práci s neurodivergentními klienty, zejména dětmi a dospívajícími. Pracuje v Přístupu zaměřeném na člověka (PCA). Tématu neurodiverzity se věnuje od roku 2012, publikuje a přednáší v ČR i zahraničí.
Přednáška
Otec v nás – otec medzi nami. Obrazy a premeny otca v skupinovej psychoterapii.
Otec, ktorého si nesieme vo svojom vnútornom svete, nie je jednoduchou kópiou nášho reálneho otca. Jeho obraz sa vytvára v našich vzťahových skúsenostiach, stáva sa súčasťou vnútornej mozaiky prežívania seba a toho ako vedome i nevedome vstupujeme do vzťahov s druhými ľuďmi.
V príspevku budeme sledovať ako sa obrazy otcov a otcovia samotní, objavovali a premieňali v procese skupinovej psychoterapie.
Prostredníctvom niekoľkých kazuistických fragmentov budeme pozorovať, ako boli vnútorné obrazy otcov prinášané v slovách, ale aj v prázdnote, v mlčaní, v tele, v snoch… ako sa navzájom dotýkali, zrkadlili, útočili, narážali do seba a rozpohybovali tak niečo pôvodne statické a uzatvorené. V skupine sa vytváral nový priestor, v ktorom bolo možné o „otcovi v sebe“ a o sebe, rozmýšľať inak a prežívať inak.
Ako „otec v nás“ vstupuje do diania „medzi nami“?
Mgr. Oľga Šupalová
Klinická psychologička a hlbinná terapeutka. Dlhodobý psychoterapeutický výcvik ukončila v Slovenskom inštitúte psychodynamickej psychoterapie (SIPP). Pracuje s deťmi, dospievajúcimi a dospelými v individuálnej, párovej a skupinovej psychoterapii. Pôsobí na Psychiatrickom oddelení a v Dennom psychiatrickom stacionári v Liptovskom Mikuláši a v súkromnej praxi v Liptovskom Hrádku.